Víkend na zahradě

Od chvíle, kdy mě ségra požádala, abych po čas jejich dvoutýdenní dovolené mimo republiku zajela k nim zalít zahradu, jsem si připravovala scénář a vžívala se do představ, jak strávím jeden volný víkend v malém rodinném domku se zahradou, kousek od Labe a kousek od několika kopců. Představa báječného, nikým a ničím nerušeného relaxu byla téměř hmatatelná.

První překážkou ale byl problém logistický. Přímo ve vesnici totiž nestaví vlak a autobus tam téměř nezavítá. Oblíbenou možností je ale přívoz přes Labe od vlakové zastávky na opačném břehu řeky. Který ovšem přesně od pátku nejezdil. Tento zádrhel jsem díky internetu odhalila včas, nicméně téměř hodina rychlé chůze z vlakové stanice ve vedlejší vesnici mě neminula. 

Po příchodu před domek následovalo zjištění další překážky: žádný klíč z několika svazků, které jsem s sebou přivezla, nepasoval ani do zámku v brance, ani později ve dveřích. Takže vidina jídla, sprchy a postele se pomalu rozplývala. A stihnout nejbližší, a do rána poslední, vlak zpátky do Prahy znamenalo svištět stejnou cestou zpátky a možná ho ani nestihnout. 

Takže plán B: přeskočit plot, vlézt do zahrady a zjistit možnosti. Altán už naštěstí stojí. A má i malinkou půdičku jako vyšitou pro spaní jednoho (a půl) člověka. Svoji výhodu má i to, že můj švagr, ať je jakkoli precizní detailista, má občas výpadky (nebo to možná bylo schválně). Na dveřích na půdu domečku totiž nevisel jenom zámek, ale v něm i klíč. Z půdy sice není šance dostat se až do domu, ale naštěstí tu matraci, na které jsem kdysi spávala (než ji prohlásili za nepoužívatelnou), nevyhodili. Výborně - nemusím spát na čerstvé neopracované dřevěné podlaze. A co víc - aby se neprášilo na gril, byl zakrytý dekou. Pochopitelně nejen zaprášenou, také mega kousavou... ale lepší, než kdybych se měla přikrýt batohem. 

Můj plán - strávit víkend NA ZAHRADĚ - se mi beze zbytku vyplnil. Nejenže jsem na trávníku NA ZAHRADĚ strávila s knížkou většinu času, ale jedla jsem NA ZAHRADĚ v altánu a spala jsem NA ZAHRADĚ v altánu. Na výborný oběd jsem si zašla do jednoho místního vinařského podniku a koupat jsem se místo do vany chodila přímo do vyhřátého Labe. Jen při příchodech a odchodech = přeskakování plotu před domem, jsem očekávala příjezd policie volané někým z všímavých sousedů.

Spolubydliči

Páskovky

Večerní výhled z "okna"